Lev
Lvíček poctivě slouží své paní, tak se mu dostalo té poklony, že pán té paní se rozhodl darovat jí zprvu jen woucher k opravě lvíčka a teprve pak domluvit podrobnosti o lázeňském pobytu unaveného plyšáka v mých "Plyšových lázních".
Poukázku jsem dělala prvně, navíc v době, kdy bylo jen krátce po smrti mého tatínka, takže jsem měla strach, aby se ten smutek nechtěně neotiskl do toho woucheru...
Ale snad se to přece jen povedlo, soudě dle kladného ohlasu v e-mailu.
Lvíček přicestoval nedlouho poté a čekalo jej kompletní vyčištění, zesílení starých švů, dovyspravení slabších míst, nové drápky a "fousky" včetně tlamičky.
Náplň už byla oslabena, takže bylo třeba dovyplnit, aby mu přestala padat hlava a pěkně pročesat kožíšek i hřívu.
Po skončení všech lázeňských procedur opravdu výrazně omládl a už se netvářil tak unaveně...
Takže domů odjížděl plný sil k tomu, aby mohl zase úspěšně dál plnit svoji roli talismana a kamaráda...
xxxxx
Pes
Pejsek dělá kamaráda jedné starší paní v domově důchodců, jenže nějaký nenechavec mu vydloubal oči...
Takže než objednaná očka dorazila, stihla jsem pejska vyčistit a zpevnit "oční důlky", protože byly poškozeny násilným vytrhnutím očí a nová očka by bez toho vypadávala.
Krásná očka jsem objevila zde:
http://www.fler.cz/malinkalu
objednávka byla vyřízena rychle a spolehlivě.
xxxxx
Méďa Jednoočko
Přicestoval z Prahy poštou a je to jeden z mých největších "pacientů", však také přicestoval v obrovské krabici. Hned jsem mu změřila očko a objednala pár novách oček ihned na osvědčené adrese zmíněné výše, u pejska...
Než očka dorazila, opravila jsem medvídkovi nos a děravé rameno. Nudit se nenudil, kamarádů čekajících na materiál měl u mě dostatek, tak si určitě nocích měli co povykládat...
xxxxx
Bezhlavý medvěd
Pokud si myslíte, že bezhlaví jsou jen rytíři v pohádkách, tak jste na omylu :) I medvěd může ztratit hlavu...
Zrovna tomuto medvědisku z Bratislavy se to přihodilo, tak se jeho majitelé rozhodli, že jej pošlou na ozdravný pobyt do mých plyšových lázní, aby mu hlava opět pěkně seděla tam, kde má být a nemusel ji držet pod paží, jako ti zmínění rytíři...
Než jsem ale méďovi hlavu připevnila natrvalo, ještě jsem mu pořádně přišila uvolněné uši, dovycpala lety propadlý čenich a zašila raněné rameno. Ještě vyšít nanovo nos, který už téměř zmizel a šup s medvědem do krabice, aby se co nejdříve zase dostal domů...
xxxxx
Trojlístek z Bratislavy...
...přicestoval pěkně pospolu, v jednom balíčku...
Každého z těch tří trápilo něco jiného, ale všem třem bylo naštěstí pomoci.
Když už byli fit, ještě jsem jim pořádně pročísla kožíšky, aby se jim vrátil mladistvý vzhled.
Nejhůře na tom byl krtek, ten měl už téměř rozpadlé nožky a tlapky a dírku na bříšku.
Nosorožec zase trpěl spuštěnými oky v kožíšku na obou bocích.
Kocourka trápilo to samé na zadečku a k tomu ještě povolené stehy držící hlavičku.
xxxxx
Tučňák polštářkový
Tučňáků je docela dost druhů (např. císařský, patagonský, humboldtův a mnoho jiných), existuje ještě jeden druh, který ovšem vědci celého světa nadobro opomíjí, což je škoda, protože zrovna tento druh je jediný, se kterým se můžete pomazlit nebo si ho vzít s sebou klidně i do postele... Jde o tučňáky polštářkové...
A jeden takový se jednoho dne objevil v mé plyšové nemocnici s vážnými problémy...
Trápilo ho prázdné bříško (ne, nebojte se, majitelé ho mají rádi, ale v tomto mu vážně pomoct neuměli) a pronesená černá část kožíšku.
Takže jsem ho trochu vykrmila, vsadila nový kus látky a tučňák může svištět zase domů, ke svým...
XXXXX
Méďa - bezručka
Medvídek dorazil s jednou tlapkou upadlou, což způsobila buď únava nebo vada materiálu použitého na spojení otočného mechanismu v rameni.
Zároveň potřeboval znovu pevně uchytit jazýček, zpevnit šev držící hlavu a trochu domluvit splihlým uším...
Práce se zdařila a méďulka zase může dělat jen a jen radost svým člověčím přátelům, kteří jej mají rádi a zajistili mu ozdravnou kůru v mé dílně...
XXXXX
Zajíček
Zajíček už měl svůj starý kožíšek tak vetchý, že z původního plyše zmizel už i vlas... Zbytky vlasu byly už jen na několika místech. To mi pomohlo při pátrání po vhodném odstínu. Povím vám, že mi to tentokrát dalo docela zabrat...
Cožpak o to, bílý plyš problém nebyl. Ale ten druhý, jahodově červený, to byl přímo oříšek pro detektivní kancelář.
Plyše všude plno... rudý, malinový, vínový.. ale jahodový ani v kamenných obchodech, ani na netu...
Pomohla náhoda,. Jedna paní prodávala pytel zbytků plyše, cenově velice výhodně, takže jsem to riskla. No, co... když tam nebude "jahoda", mám aspoň zásobu materiálu na jakou dobu :)
Hned, jak pytel dorazil, vrhla jsem se do průzkumu jeho obsahu. Nic, nic, nic... ale co to? Že by? Nebyla to sice jahoda úplně taková, jakou jsem hledala, ale byla to barva jen o odstín tmavší. Honem to ještě prokonzultovat s majitelem zajíčka a po jeho schválení jsem se mohla pustit do opravy.
Zajda byl maličký, byla to piplačka, ale vypaltilo se... Nabyl zase na objemu a hned mu i očka zase zářila jinak, než předtím.
Očka jsem samozřejmě zachovala původní a rovněž původní kožíšek zůstal pod novým, ani tam nijak nepřekáží, opravdu byl už téměř rozpadlý. Zajíček si díky tomu snáze uchoval původní tvar.
xxxxx
Lolinek
Lolin žije se svojí člověčí kamarádkou v Německu a není to jen tak ledajaký plyšáček... má za úkol nosit své paní štěstí při cestování po světě.
Službu plní znamenitě, doslova do roztrhání...
Zde už nestačilo jen našít starý kožíšek pod nový... to už šlo jen u tělíčka a u oušek. Hlavička byla v takovém stavu, že jsem (hlavně čumáček) doslova odhadovala podle vetchých zbytečků...
Podle zachovalejších částí jsem poznala, že byl původně z froté. Odstín nebyl problém sehnat.
Práce byla sice piplavá, Lolin patřil k těm nejmenším pacientům, které jsem kdy měla, ale snad se nakonec přeci jen dílo zdařilo a Lolinek bude moct i nadále plnit svoji úlohu spolehlivého talismanu...
xxxxx
Méďa slamáček
Slaměný méďa si u mě pobyl o něco delší dobu, než ostatní, ale i navzdory jeho poškození se podařilo vrátit mu zpět fešácký vzhled.
Musel se i důkladně vyčistit, sláma byla lehce zatuchlá, vlastně sušení a znovudotvarování trvalo nejdéle ze všech "operací", které musel absolvovat.
majitel mu obstaral i nové bručítko, zde link, kdyby někdo náhodou sháněl také:
http://www.e-motions.cz/plysovi-medvidci-potreby/o ci-nosy-a-dalsi-doplnky/
Jelikož slaměný medvěd by se po sundání starého kožichu rozpadl, následná "znovufigurace" by byla náročná a zbytečně by opravu prodražila, používám techniku, kdy každý díl látky přichytím ručním šitím.
Méďa tak zůstal pod novým kožichem původní...
xxxxx
Opičák
Opičák mě nejvíce zaujal svým stále optimistickým kukučem :) Bylo mi jasné, že ten musí být, stůj co stůj, zachován...
Připutoval ke mně s problémem, který šel vyřešit pouze kompletní výměnou všech plstěných částí a před tím ještě pěkně a důkladně vyčistit, protože dírky způsobily evidentně nějaké "breberky", tak aby byla jistota, že se jich opičák zbavil na sto procent.
xxxxx
Velký žlutý pes
Pes "Žluťák" měl trochu problém s tím sehnat látku... První prodejce se ani neobtěžoval mi odpovědět...
Jenže termín mě tlačil, nezbylo nic jiného, než pátrat dál.
Již jsem zde zmiňovala web Fler. Zachránil mě i tentokrát, konkrétně uživatelka:
http://www.fler.cz/batani
Na Fleru je zvykem, že se nejprve pošle platba a teprve po jejím přijetí vám prodejce pošle zboží. Zkusila jsem tedy paní poprosit, zda by to nešlo poslat současně: já platbu a ona látku. Vysvětlila jsem jí proč chvátám a ona mi vyhověla, za což jsem jí vděčná nejen já, ale i majitelka psa... Znamenalo to, že se vše stihne včas...
A stihlo... :)
xxxxx
Medvěd - obřík
Tak tenhle méďa je jeden z mých největších pacientů... Však jeho oprava připomínala místy boj s chobotnicí. Proč? Protože zrovna ve chvíli, kdy jsem utahovala stehy, měl medvěd snad dvacet nohou, ne jen čtyři...
Ale boj jsem vyhrála a medvěd se může chlubit novým, ručně přišitým, kožíškem.
Pod novým zůstal ukryt kožich starý, aby medvěd nic neztratil ze svého původního "já". (O to se snažím v rámci možností pokaždé.)
Oči měl v pořádku, takže jsem je ani nesundavala, jen naučeným fíglem dostala na povrch nového kožichu...
Je to sice na poslední chvíli, ale medvěd to stihne "s odřenýma ušima" ještě do Vánoc domů...
xxxxx
"Opelichanec"
Plyšáka dostala jedna holčička darem už jako miminko... Stali se z nich ti nejlepší přátelé, ale jelikož uteklo od té doby již několik let, plyšák přišel k několika trhlinám, zplihl mu kožíšek a na gatích se udělala veliká díra...
Měli to ke mně sice daleko, ale rozhodli se, že jej dopraví osobně a spojí to s výletem.
Plyšáček časem získal přezdívku "Opelichanec", ale v tom nejlepším slova smyslu: holčička se s ním velice těžko loučila...
Milého "Opelichance" napřed čekalo vyčištění a omlazení kožíšku. Doslova si užíval sušení: převaloval se na ručníku položeném přes radiátor a usmíval se u toho. Věděl, že hned jak pořádně proschne, bude už připravená nově pročesaná vycpávka, doladí se detaily a pak honem fotku do mailu pro malou slečnu a sem na stránku a frrr do krabice, aby se mohl vypravit na cestu domů...
xxxxx
Medvídek dorazil s jednou tlapkou upadlou, což způsobila buď únava nebo vada materiálu použitého na spojení otočného mechanismu v rameni. 
