Uzdravený medvídek nejel domů sám... ;)
Medvídek dostal přes svůj již vetchý kožíšek nový a dalším přáním bylo zhotovení vestičky, kde by v srdcích figurovala počáteční písmena jmen všech členů jejich domácnosti a datum narození majitele...
Ale sám domů nejel... Proč?
Protože součástí zakázky bylo zhotovení medvídka autorského, jako dárek, který měl mít na bříšku rybku (coby znak znamení narození obdarovaného).
Nejsem žádný vyučený hračkář, tak snad se můj medvídek bude líbit...
Ušit je s lásku a nadšením :)
xxxxx
Ježčí maminka
Ježečci přijeli do Plyšáckých lázní s úsměvem a s písničkou...
Nevěříte?
Tak věřte... Opravdu umějí zpívat - díky strojku v bříšku většího z nich.
Tmavý kožíšek (bodlinky) byl v pořádku - stačilo ho jen pěkně načechrat, ale světlý kožíšek nutně potřeboval překrýt novým (původní samozřejmě zůstal zachován pod novým).
Ač se to nezdá, ale malý ježeček dal daleko více práce, než jeho maminka.
Potřeboval nejen nový čumáček, ale i očka, ouška a kvítek... Který původně měl, ale již o něj přišel...
Snažila jsem se co nejvěrněji zachovat styl a proporce znovu dodaných prvků na malém ježečkovi, jak jen to zbytečky dochované mezi švy dovolily...
Nejvíce mě překvapilo, že malý měl jinou barvu pusy než velký, ale pak mi to došlo, proč...
Majitelé zmínili, že chybějící květinka měla červený střed...
Tak proto měl malý ježurka pusinku také červenou, jak napověděl zbyteček plsti u torza čumáčku
Maminka měla očka naštěstí svoje, jen dostala nové bílé podočí, když to staré už bralo valem za své...
xxxxx
Ježek ušatý už se o bodlinky bát nemusí ;)
Ježeček měl lysinky na čele a na zádech...
Na zádech dokonce tolik, že již nestačilo je zredukovat neviditelnými stehy, ale "bodlinky" se musely překrýt novými...
Zároveň byla potřeba neviditelným stehem i přišít řádně i bříško - oblečení.
xxxxx
Zajko Pepík
Zajíček měl klasické neduhy: potrhané švy, ošoupaný nos, tlapky, oči a zoubky...
Ale ze všeho se u nás v Plyšáckých lázních vykřesal, ještě si objednal na zimu výbavu proti chladu a vesele odfrčel zase domů, na Slovensko :)
xxxxx
.
.
.
.
Růžová zaječí slečna
Růžová zaječí holčička měla problémů více...
Barva na přední části tělíčka již hodně, ale hodně vybledla - jen díky zachovalým skrytým částem plyše jsem se dozvěděla, že původně byla krásně "jahodová"
Část těla, která byla vyrobena z plátna, již dávno dosluhovala (po dohodě s majitelkou se i tato část měla přeměnit na plyšovou) a to samé čumáček...
Původní kožíšek zůstal skryt pod novým, ale podařilo se ponechat zvenčí alespoň bílou část oušek... Vždy mám radost, když se nemusí skrýt vše původní.
Ponechána i mašlička mezi oušky, jen jsem ji lehce vyčistila a srovnala...
Po dohodě s majitelkou připevněn nový nosík a knoflíček, který doteď původní nos nahrazoval, jsem zaječici dala na šňůrku na krk - pro štěstí...
Tím, že se plátěná část tělíčka nahradila plyšem, se tělo nejen zpevnilo, ale zároveň zaječici "narostla ramena"... Ale to jen opticky, jinak je vše přesně našito na původním kožíšku i na původních plátěných dílech...
Vyměnila jsem i červené "podočí", jelikož původní bylo již téměř celé pryč a zaječí holčička se může těšit na cestu domů...
xxxxx
Medvídek Míša
Medvídek Míša měl hned několik bolístek:
* uvolněné některé švy
* povolená ouška
* potrhané tlapky
* padala mu hlavička
* v bříšku ho zlobila pružinka z rozbitého bručítka, která měla snahu protrhnout kožíšek.
Největší bolístkou byly nožky...
Bílý kožíšek byl domluvený k zachování (zde by to byla opravdu škoda jej měnit, zde nevadí ani těch několik lysinek.
Kdyby byla poškozena jen chodidla, bylo by to fajn...
Ale bohužel byly pořádné díry i v části bílého kožíšku.
Musela jsem tedy použít trik a sametová chodidla zvětšit...
xxxxx
Vrána Sára a sob Bob...
Vrána Sára přijela se svým majitelem na kole...
Asi si řeknete, že na tom není nic tak zvláštního. Jenže oni vyrazili na kole z Prahy, cestou si jen tak odskočili zaběhnout běžecký závod, pak hned zase hup na kolo a frrr... odevzdat Sáru a soba Boba k nám, do Plyšácké nemocnice... A ta se nachází kousíček u Plzně.
Takže už chápete, proč tu jejich cestu nemohu opomenout zmínit...
A to Sářin a Bobův majitel jel na tom kole zase ještě dál - měl namířeno na jih...
Takže smekám... já se orosím i jen když jdu nakoupit :)
Sára byla vykulená, ale Bob ji uklidňoval, že když to přežili jiní, musí ona také...
Bob měl bolístku menší - jemu se jen uvolnily stehy u zipu na batůžku, který má na zádech a musel se přitáhnout i jezdec na zipu.
Takže jemu bylo hej, byl zdráv a fit coby dup...
Sára na tom byla hůře:
Sem tam povolený či dokonce už prasklý šev, hlavně kolem zobáku.
Bob povídal, že to má prý proto, že ani při závodech nedrží zobák :)
Ona totiž běhá se svým majitelem maraton a společně už mají odběháno tolik kilometrů, že mnozí z nás je nemáme snad ani nachozeno...
Nejvíce ji ale trápila ztráta "brk" na šešulce hlavičky...
Na poslední fotce mě komanduje:
"Tak už to víko zavři a konečně nás zabal, ať už můžem vyrazit domů... A že nebudeš Evženovi žalovat, že jsem poslední den trošku, ale fakt jen trošku... zlobila... Že nééé? Pěkně prosím, smutně koukám..."
A kdo máte FB, můžete shlédnout i video se Sárou - postavila do pozoru i našeho kočičího terapeuta, Norbita :)
https://www.facebook.com/video.php?v=7646245435994 23&set=vb.237347532993796&type=2&theater
xxxxx
Dvě medvědí slečny
Častý problém novějších medvídků - uvolněné tlapičky či dokonce hlavičky...
Ale i takovéto neduhy umíme v naší Plyšácké nemocnici vyléčit a medvědí holky mohou dál nosit radost a štěstí svým majitelům...
xxxxx
.
.
.
.
Kozička
Zapomněla jsem ji vyfotit před uzdravením... Ale mohu alespoň pro úplnost dodat, že se prováděla výměna všech oranžových (plstěných) částí, vyspravila jsem i několik drobných trhlinek a dodala náplň, neboť kozičce se už podlamovala kolínka...
xxxxx
.
.
.
Pejsek
pejsek ke mně přijel "za pět minut dvanáct", jak se lidově říká...
Ale i tak jsem mu byla schopna pomoci, aby mohl nanovo užívat života a dělat radost své majitelce...
Všechny díly starého kožíšku jsme jeden po druhém podšila pod díly kožíšku nového, aby starý Punťa nezmizel - aby zůstal pěkně zachován...
Díky této metodě se daří zachovat původní typické prvky plyšáků, takže Punťovi zůstaly např. trošku přesazená ouška, z nichž jedno je malinko užší - prostě nic jsem nezměnila...
U klasických plyšáků používám jinou metodu - našívání nového kožíšku ručně na původní, bez rozebrání hračky...
U těchto "sametových" to nejde, proto používám tuto metodu, která je pro tento typ plyšáků nejlepší.
Nos jsem nově potáhla, aby nebyly vidět dírky po původních stezích, vnitřky uší jsem zachovala původní i zvenčí - byly z jiného materiálu, tak zůstaly velmi dobře zachovalé... Oči jsem domalovala ještě před započetím práce, aby barva dobře držela...
xxxxx
.
Medvěd "Žluťásek"...
Medvídka trápila hlavička: padala mu, protože kožíšek kolem kloubů byl už vytahán (unaven) a chtělo to i trošku ho vykrmit.
Dále byla potřeba vyměnit hnědé části a trošku vyspravit čumáček...
Rovnou jsem mu zpevnila i švy a trošku omladila kožíšek.
xxxxx
.
Pejsek
Pejsek byl zakoupen jako dárek, ale až doma si paní všimla, že je od výrobce pokapán lepidlem...
Snažila se jej seškrabat čímž došlo k popuštění ok v plyši kolem očí a k silnému poškrábání očka...
Pochytat očka v plyši bylo snadné... No, ono i vyměnit očka také šlo dobře, ale nějakou dobu trvalo, než jsem sehnala nové (Díky, paní Yvonko).
Zaskočilo vás, že na druhé fotce jsou najednou pejsci dva?
Nebojte... jde jen o další přátelství vzniklé v naší ordinaci...
Zde je totiž již zdravý pacient, který dovádí s medikem Pájou a naší Aminou (pejsek po dceři - shodou náhod také štěká a bliká očkama. )
xxxxx
.
.
Velryba Jůlinka
Jůlinku trápily povolené švy a lysinky kolem nich se tvořící...
Také potřebovala nutně pročechrat kožíšek, aby zase byla krásně huňatá.
Švy byly opravdu v kritickém stavu, po poutku imitujícím vodotrysk zbyl jen zbyteček ve švu...
U ocasní ploutve měla velkou ránu, kterou jí sice majitelé trošku stáhli, ale přeci jen to bylo dost vidět..
Ale ruční skrytý steh již pomohl stovkám plyšových marodů, tak proč by nezabral i u Jůlinky?
xxxxx
.
Sloník
Sloník přijel doslova "za pět minut dvanáct"...
Rozpadal se doslova pod rukama...
Ale už jsem pomohla daleko těžším pacientům, proto i sloníka jsem předávala opět plného sil...
xxxxx
.
Lvíček
Medvědí medik, Pája, lvíčka u nás přivítal...
Lvíčka čekalo kompletní našití nového kožíšku a zpevnění tělíčka.
Práce je to zcela jen ruční - zde je vám stroj k ničemu...
Jde totiž o to, aby plyšák původní zůstal pěkně beze změn pod tím novým kožíškem...
Pěkně dílek po dílku našívat na původní kožíšek... Nic se nesmí uspěchat ani ošidit...
Při opravě vyšlo najevo, že růžový čenich byl jen vysprávka - původně byl nosánek černý... Proto jsem to dodržela i při uzdravování...
Než jsem přichystala krabici na cestu domů, lvíček pěkně ožil a vesele dováděl s mým plyšovým medikem - Lojzíkem, který je vždy moc rád k dispozici, když je třeba zajistit nějakou tu hru nebo zábavu...
xxxxx
.
Parta plyšových pacientů...
Partička marodů ke mně dorazila v obrovské krabici.
Měli smůlu - dostali se do spárů hravého pejska, který si ovšem neuvědomil, že nejsou tak odolní, jak by se mu mohlo zdát...
Potřebovali vesměs vyčistit, pozašívat drobné ranky a dodat zpět oči a nosy.
Více detailů pro majitele FB profilu:
https://www.facebook.com/media/set/?set=a.73773843 6288034.1073741914.237347532993796&type=3
xxxxx
.
Maxi-pes Fík
Trápilo ho poloprázdné bříško - téměř všechen molitan uvnitř byl již pěkně zvětralý a nutně potřeboval vyměnit...
Na jedné tlapce bylo potřeba dát nové drápky, vyměnit vnitřní část uší a opravit chodidla...
Ouška potřeboval nejen dát nové vnitřky, ale i pořádně znovu přišít...
Pro majitele FB profilu více zde:
https://www.facebook.com/media/set/?set=a.74942306 8452904.1073741917.237347532993796&type=3
xxxxx
.
Medvídek
Medvídek věrně dělal doprovod a společnost své malé paní po nemocnicích, až sám skončil jako pacient
Předala mi je do léčby holčička osobně, je to jeden z pacientů tzv. "na otočku", ale zvládla jsem to...
Asi největší bolestí byla podpaží a ouška, pak několik lysinek a povolených švů...
Výplň stačilo jen přečechrat.
xxxxx
.
medvídek
Medvídka po vysvobození z krabice převzal opět obětavý a pilný "medik" Pavlík...
Medvídek je velmi dobře zachovalý, ale trápila ho upadlá hlavička.
Během předoperačního vyšetření vyšlo najevo, že už výrobce trošku pochybil - otočný kotouček nesoucí hlavu si zasloužil být vzhledem velikosti hlavy o něco větší, takže stačilo, aby se původní uchycení jen malinko povolilo a bylo neštěstí na světě...
Před operací Pája medvídka uklidňoval, že tato operace patří k nejčastějším na naší "Plyšácké klinice" a že se nemusí bát...
Ale znáte to... strachu se člověk někdy zbavuje jen těžko, tak Pavlík slíbil, že bude celou dobu dohlížet...
Slib splnil :)
xxxxx
.
